VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
Terénní klasifikace:
Tonality se řadí mezi granitoidy. Jsou to horniny, které se barevně pohybují nejčastěji v odstínech šedé, od velmi světlé až po velmi tmavou, v závislosti na množství tmavých minerálů.
Makroskopicky se nejvíce podobají dioritům až gabrům, světlé variety pak granodioritům. Struktura z hlediska relativní velikosti součástek bývá nejčastěji stejnoměrně zrnitá (afyrická). Absolutní velikost součástek (zrnitost) se pohybuje
obvykle mezi drobnozrnné střednozrnnou. Textura bývá nejčastěji masivní a všesměrně zrnitá.
Klasifikace IUGS:
Složení:
Horniny označované jako tonality obsahují podle klasifikace IUGS 20 - 60 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 0 -10 % alkalických živců a 90 - 100 % plagioklasů ze sumy živců.
Minerály:
Křemen bývá v tonalitech v podstatě výhradně xenomorfní, kouřově šedé barvy. Plagioklasy bývají nejčastěji zastoupeny oligoklasem a andezínem a obvykle jsou omezeny hypautomorfně a často až automorfně. Poměrně často bývají zonální s labradoritovým jádrem. Jsou-li přítomny alkalické živce, pak jsou zastoupeny ortoklasem, který je však přítomen v podružném množství (do 10 % ze živců). Typickými tmavými minerályjsou nejčastěji zastoupený amfibol a o něco méně biotit, vzácněji je přítomen pyroxen (obvykle augit). Amfibol bývá velmi často omezen automorfně. Z akcesorických minerálůbývá nejčastěji přítomen apatit, magnetit, titanit, pyrit, ilmenit a zirkon. Sekundární minerályjsou zastoupeny nejčastěji chloritem, sericitem, epidotem a jílovými minerály.
Trondhjemit je označení pro světlou varietu tonalitu, která obsahuje méně než 10 % tmavých minerálů.
Tonality bývaly podle starších klasifikací (např. Hejtman) označovány jako křemenné diority. Používání tohoto termínu je vhodné se vyhnout.
Výskyt:
Tonality obvykle nevytvářejí samostatná tělesa, ale vyskytují se společně s ostatními granitoidy nebo dioritoidy. Ve světě jsou tonality zastoupeny v Alpách (Adamello), Kanadě (Britská Kolumbie) nebo na Novém Zélandu.
V Českém masivu jsou tonality méně hojné a lze je nalézt především vestředočeském plutonickém komplexu, kde se vyskytují společně s kvarcdiority. Méně jsou zastoupeny v brněnském či dyjském masivu. Nevelké výskyty amfibol-biotitového tonalitu jsou popsány ze žulovského masivu.
Ekvivalent:
Vulkanickým ekvivalentem tonalitu je dacit.
příprava vzorků a grafické zpracování Ing. Lenka Petrušková, PhD. email: lenka.petruskova@vsb.cz místnost: A812 |
fotodokumentace Ing. Jiří Mališ, PhD. email: jiri.malis@vsb.cz místnost JB 441 |
text Ing. Tomáš Daněk, PhD. email: tomas.danek@vsb.cz místnost: JA 408 |