KLASIFIKACE

15 - FOIDIT

Terénní klasifikace:
Foidity se řadí mezi foiditoidy. Jsou to horninytmavě šedé až černé.Makroskopicky jsou prakticky nerozeznatelné od bazaltů. Struktura z hlediska relativní velikosti součástek bývá nejčastěji porfyrická s hemikrystalickou nebo sklovitou základní hmotou. Absolutní velikost vyrostlic (zrnitost) se pohybuje řádově v desetinách až prvních jednotkách milimetrů. Základní hmota je celistvá (afanitická), někdy až hyalinní. Textura bývá pórovitá nebo amygdaloidní. Z hlediska usměrnění je textura obvykle všesměrně zrnitá, v některých typech i fluidální.

Klasifikace IUGS:

Složení: Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 60 - 100 % foidů (ze sumy světlých minerálů). Zbytek je tvořen živci, které mohou být zastoupeny jak alkalickými živci, tak plagioklasy. v rámci skupiny se vyčleňují podskupiny:

15a - fonolitickýfoidit (A>P, F=60 - 90),

15b - tefritickýfoidit (P>A, F=60 - 90)

15c - foidit (F>90)

Podle převažujícího minerálu se v názvu slovo foid nahrazuje konkrétním jménem, např. nefelit, leucitit apod.

Minerály: Ve vyrostlicích je nejčastěji přítomen foid (nejčastěji nefelín, dále také nosean, hauyn, sodalit) a pyroxen (augit). V základní hmotě bývají foidy (sodalit, nefelín, leucit), méně sanidin, plagioklas. Z tmavých minerálů základní hmoty mohou být přítomny olivín, klinopyroxeny, amfibol, melilit. Může být přítomno i sklo. Z akcesorických minerálů bývá nejčastěji přítomen apatit, titanit, pyrhotin a magnetit.

Výskyt:

Foidity jsou horniny relativně vzácné. V Českém masivu se ojediněle vyskytují především v Českém středohoří, v Doupovských horách a na tepelské vysočině.

Ekvivalent:

Plutonickým ekvivalentem foiditu jsou foidolitoidy.