KLASIFIKACE

12 - TEFRITICKÝ FONOLIT

Terénní klasifikace:
Tefrifonolity se řadí mezi fonolitoidy. Jsou to horninysvětle až tmavě šedé.Struktura z hlediska relativní velikosti součástek bývá nejčastěji porfyrická s trachytickou případně nefelinickou základní hmotou. Absolutní velikost vyrostlic (zrnitost) se pohybuje řádově v desetinách až prvních jednotkách milimetrů. Základní hmota je celistvá (afanitická). Textura bývá pórovitá nebo amygdaloidní,někdymasivní. Z hlediska usměrnění je textura obvykle všesměrně zrnitá, v některých typech i fluidální.

Klasifikace IUGS:

Složení: Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 10 - 60 % foidů (ze sumy světlých minerálů), 90 - 100 % alkalických živců a 10 - 50 % plagioklasů ze sumy živců.

Minerály: Ve vyrostlicích je nejčastěji přítomen sanidin, anortoklas a často také minerály skupiny sodalitu. Méně hojné jsou tmavé minerály, egirín. V základní hmotě bývají přítomny nejčastěji alkalické živce (sanidin, anortoklas), plagioklasy (oligoklas, andezín)a foidy (sodalit, nefelín, zřídka leucit). Z tmavých minerálů jsou přítomny klinopyroxeny, amibol a někdy i biotit. Může být přítomno i sklo. Z akcesorických minerálů bývá nejčastěji přítomen apatit, zirkon, titanit a magnetit. Některé fonolity obsahují dutiny vyplněné zeolity (natrolit, analcim), které vznikly druhotně, působením horkých roztoků.

Výskyt:

V Českém masivu se vyskytují ojedinělev Českém středohoří a u Pardubic (Kunětická hora).

Ekvivalent:

Plutonickým ekvivalentem tefrifonolitu je foidovýmonzosyenit.