VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
Terénní klasifikace:
Horniny z pole 6 se řadí mezi trachytoidy. Jsou to horniny obvykle světlé, šedobílé, světle šedé často mírně narůžovělé nebo nazelenalé barvy. Struktura z hlediska relativní velikosti
součástek bývá nejčastěji porfyrická s trachytickou základní hmotou. Absolutní velikost vyrostlic (zrnitost) se pohybuje řádově v desetinách až prvních jednotkách milimetrů. Základní hmota je celistvá (afanitická). Textura
bývá masivní, někdy pórovitá. Z hlediska usměrnění je textura obvykle všesměrně zrnitá, v některých typech i fluidální.
Klasifikace IUGS:
V klasifikaci IUGS jsou vyčleněna tři pole s číslem 6, která jsou rozlišena přidaným apostrofem nebo hvězdičkou a horniny v těchto polích se liší obsahem křemene a foidů.
Složení: Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 5 - 20 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 90 - 100 % alkalických živců a 0 - 10 % plagioklasů ze sumy živců.
Minerály: Ve vyrostlicích je nejčastěji přítomen albit a křemen. Méně hojný je biotit nebo pyroxen. V základní hmotě bývá přítomen nejčastěji křemen a živce (albit, sanidin, ortoklas), dále pak malé množství biotitu případně alkalických pyroxenů nebo alkalických amfibolů. Z akcesorických minerálů bývá nejčastěji přítomen apatit, zirkon a titanit.
Ekvivalent:
Plutonickým ekvivalentem alkalickoživcovéhokvarctrachytu je alkalickoživcovýkvarcsyenit.
Složení: Alkalickoživcovétrachyty obsahují podle klasifikace IUGS 0 - 5 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 90 - 100 % alkalických živců a 0 - 10 % plagioklasů ze sumy živců.
Minerály: Ve vyrostlicích je nejčastěji přítomen anortoklas doprovázený perthitickým mikroklinem. Méně hojný je biotit nebo pyroxen. V základní hmotě bývají přítomny nejčastěji živce (sanidin, ortoklas), dále pak malé množství alkalických pyroxenů nebo alkalických amfibolů,případněbiotitu. Vzácně může být přítomen také olivín. Z akcesorických minerálů bývá nejčastěji přítomen apatit, zirkon a titanit.
Ekvivalent:
Plutonickým ekvivalentem alkalickoživcovéhotrachytu je alkalickoživcovýsyenit.
Složení: Alkalickoživcovétrachyty s foidy obsahují podle klasifikace IUGS 0 - 10 % foidů (ze sumy světlých minerálů), 90 - 100 % alkalických živců a 0 - 10 % plagioklasů ze sumy živců.
Minerály: Ve vyrostlicích je nejčastěji přítomen anortoklasa sanidin. Méně hojný je biotit nebo alkalický pyroxen. V základní hmotě bývají přítomny nejčastěji živce (sanidin, ortoklas) a foidy (nefelín, leucit), dále pak malé množství alkalických pyroxenů nebo alkalických amfibolů. Vzácně může být přítomen také olivín. Z akcesorických minerálů bývá nejčastěji přítomen apatit, zirkon a titanit.
Ekvivalent:
Plutonickým ekvivalentem alkalickoživcovéhotrachytu s foidy je alkalickoživcovýsyenits foidy.
Výskyt:
Horniny z polí s číslem 6 se vyskytují obvykle společně s alterovanými bazalty. Popsány byly v Německu, Austrálii, na Madagaskaru nebo v Etiopii.
V Českém masivu se vyskytují např. v Českém středohoří, nebo alterované jako součást spilit-keratofyrového vulkanismu v Barrandienu a v Nízkém Jeseníku.
příprava vzorků a grafické zpracování Ing. Lenka Petrušková, PhD. email: lenka.petruskova@vsb.cz místnost: A812 |
fotodokumentace Ing. Jiří Mališ, PhD. email: jiri.malis@vsb.cz místnost JB 441 |
text Ing. Tomáš Daněk, PhD. email: tomas.danek@vsb.cz místnost: JA 408 |