KLASIFIKACE

11 - FONOLIT

Terénní klasifikace:
Horniny z pole 11 se řadí mezi fonolitoidy. Jsou to horninysvětlých barevobvyklešedobílé, světle šedé, nažloutlé.Struktura z hlediska relativní velikosti součástek bývá nejčastěji porfyrická s trachytickou případně nefelinickou základní hmotou. Absolutní velikost vyrostlic (zrnitost) se pohybuje řádově v desetinách až prvních jednotkách milimetrů. Základní hmota je celistvá (afanitická). Textura bývá masivní, někdy pórovitá nebo amygdaloidní. Z hlediska usměrnění je textura obvykle všesměrně zrnitá, v některých typech i fluidální.

Klasifikace IUGS:

Složení: Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 10 - 60 % foidů (ze sumy světlých minerálů), 90 - 100 % alkalických živců a 0 - 10 % plagioklasů ze sumy živců.

Minerály: Ve vyrostlicích je nejčastěji přítomen sanidin, anortoklas a často také minerály skupiny sodalitu. Méně hojné jsou tmavé minerály, egirín. V základní hmotě bývají přítomny nejčastěji alkalické živce (sanidin, anortoklas) a foidy (nefelín, sodalit, zřídka leucit). Z tmavých minerálů jsou přítomny klinopyroxeny, někdy granát. Může být přítomno i sklo. Z akcesorických minerálů bývá nejčastěji přítomen apatit, zirkon, titanit a magnetit. Některé fonolity obsahují dutiny vyplněné zeolity (natrolit, analcim), které vznikly druhotně, působením horkých roztoků.

Výskyt:

Fonolityse vyskytují společně s bazickými a ultrabazickými alkalickými vulkanity.Tvoří obvykle mělce intruzivní tělesa nebo kupy, ale také dlouhé lávové proudy.

V Českém masivu jsou nejznámější fonolity jz. části Českého sředohoří.

Ekvivalent:

Plutonickým ekvivalentem fonolitu je foidovýsyenit.