KLASIFIKACE

14 -TEFRIT (Ol ? 10 %) -BAZANIT (Ol > 10 %)

Terénní klasifikace:
Tefrity a bazanity se řadí mezi tefritoidy. Jsou to horninytmavě šedé až černé.Makroskopicky jsou prakticky nerozeznatelné od bazaltů. Struktura z hlediska relativní velikosti součástek bývá nejčastěji porfyrická s trachytickou nebo sklovitou základní hmotou. Absolutní velikost vyrostlic (zrnitost) se pohybuje řádově v desetinách až prvních jednotkách milimetrů. Základní hmota je celistvá (afanitická), někdy až hyalinní. Textura bývá pórovitá nebo amygdaloidní. Z hlediska usměrnění je textura obvykle všesměrně zrnitá, v některých typech i fluidální.

Klasifikace IUGS:

Složení: Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 10 - 60 % foidů (ze sumy světlých minerálů), 0 - 10 % alkalických živců a 90 - 100 % plagioklasů ze sumy živců.Tefrit obsahuje do 10 % olivínu, bazanit nad 10 % olivínu.

Minerály: Ve vyrostlicích je nejčastěji přítomen zeolit (nefelín, leucit) a pyroxen (augit), u bazanitů spíše olivín a augit. V základní hmotě bývají přítomny nejčastěji plagioklasy (oligoklas, andezín) afoidy (sodalit, nefelín, leucit). Z tmavých minerálů základní hmoty jsou přítomny olivín, klinopyroxeny, granáty. Může být přítomno i sklo. Z akcesorických minerálů bývá nejčastěji přítomen apatit, zirkon, titanit, pyrhotin a magnetit.

Výskyt:

Tefrity i bazanity jsou horniny relativně hojné. V Českém masivu se vyskytují především v Českém středohoří, v Doupovských horách a v Nízkém Jeseníku.

Ekvivalent:

Plutonickým ekvivalentem fonotefritu a fonobazanitu jsou foidový monzodiorit a foidové monzogabro.