Ú V O D
Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) je třeba chápat jako složitý proces, jehož hlavní cíle je možno spatřovat ve snaze vypořádat se s limitovanými zásobami ložisek energetických nerostů a současně řešit i některé ekologické otázky spojené se zásobováním lidské společnosti energií. Tento vývoj, který vychází z vědeckého a technologického rozvoje lidské společnosti, musí překonávat řadu potíží. Pro svou naléhavost si bezesporu zaslouží pozornost vládních i nevládních institucí, oproštěnou od snah o jeho využívání ke krátkodobým politickým a ekonomickým cílům. Proto i Česká republika se musí obnovitelnými zdroji energie zabývat, jakkoliv se její momentální situace v podílu výroby elektrické energie z domácí surovinové základny může jevit jako pozitivní.
PORTFOLIO OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
ČESKÉ REPUBLIKY
Do portfolia obnovitelných zdrojů energie České republiky patří: využívání energie vody, větru, slunečního záření, biomasy a bioplynu, energie prostředí, kterou využívají tepelná čerpadla, geotermální energie a energie kapalných biopaliv. Největší energetický potenciál má vodní energetika, přičemž největší šance z hlediska dalšího rozvoje připadá spalování biomasy (především dřevní štěpky, případně dalších rostlinných produktů lesního a zemědělského původu).
V podmínkách České republiky je třeba obnovitelné zdroje energie vnímat jako doplňkovou možnost získávání energie ke klasickým energetickým zdrojům, které v České republice představují především hnědé uhlí a jaderná energetika. Důvodů, které hovoří pro takové hodnocení je více, Jeden z nejvýznamnějších je obtížná predikovatelnost množství výroby z těchto zdrojů, což je příčinou přetěžování přenosových a distribučních sítí. Tyto potíže jsou známy v sousedním Německu, když zasáhly i do přenosových sítí České republiky. Jelikož řada těchto zdrojů je v tržním prostředí dosud nedostatečně konkurenceschopná, vyžaduje provoz některých OZE relativně silnou podporu. V podmínkách České republiky to mělo za následek stoupající příspěvky konečných spotřebitelů elektřiny na OZE. Právě tato negativní zkušenost s obnovitelnými zdroji energie vyvolala poměrně značnou averzi k některým druhům obnovitelným zdrojům energie (zejména fotovoltaické elektrárny) u konečných spotřebitelů energie. Proto také skupina ČEZ na svých stránkách hovoří o svém úmyslu rozšiřovat výstavbu nových výroben energie z obnovitelných zdrojů především v dalších zemích Evropské unie. Tomuto záměru se nelze příliš divit, zvláště když pro využívání obnovitelných zdrojů energie jsou v těchto zemích nesrovnatelně lepší přírodní podmínky než v České republice.
ČESKÁ REPUBLIKA A OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Využívání obnovitelných zdrojů energie je v současnosti třeba chápat jako poměrně složitý a vnitřně rozrůzněný proces. Určující z hlediska cílů v této oblasti je Státní energetická koncepce (dále též SEK), která byla schválena vládou ČR dne 10. 3. 2004. Tato Koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. Její součástí je i výhled do roku 2030. Jako každý materiál vyžaduje i Státní energetická koncepce (SEK) aktualizaci. V současné době je z tohoto pohledu posledním materiálem aktuální verze návrhu "Aktualizace Státní energetické koncepce" z února 2010.
Podle tzv. korigovaného „Zeleného scénáře“ Státní energetické koncepce z roku 2004, který byl označen jako „Zelený scénář – U“se předpokládala struktura obnovitelných zdrojů energie a jejich podíly ve spotřebě primárních zdrojů energie a výrobě elektřiny do roku 2030 jak je uvedena v tabulkách 1, 2, 3, 4.
Tab. 1: Výše a struktura spotřeby druhotných a
obnovitelných
zdrojů energie
Zdroj: Státní energetická koncepce, 2004
PJ
2000
2005
2010
2015
2020
2025
2030
Biomasa
18
62
121
146
173
228
242
Druhotné teplo
20
20
20
20
20
20
20
Další OZE
6
9
13
14
15
14
13
Odpady
0
2
5
7
7
7
8
Celkem
44
93
159
187
215
269
283
Tab. 2: Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
Zdroj: Státní energetická koncepce, 2004
TWh
2000
2005
2010
2015
2020
2025
2030
0,01
1,60
4,86
6,32
7,81
10,25
10,96
MVE
0,52
0,80
1,05
1,05
1,05
1,05
1,05
Vítr
0,01
0,57
0,93
1,01
1,25
1,44
1,44
Fotovoltaika
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
Bioplyn
0,01
0,01
0,01
0,01
0,01
0,01
0,16
Tab. 3: Struktura spotřeby primárních zdrojů energie
Zdroj: Státní energetická koncepce, 2004
Tab. 4: Struktura výroby elektřiny
Zdroj: Státní energetická koncepce, 2004
Státní energetická koncepce v rámci dlouhodobých cílů stanovovala v časovém horizontu do roku 2030 naplnit následující strukturu spotřeby primárních energetických zdrojů:
-
tuhá paliva: 30 - 32 %
- plynná paliva: 20 - 22 %
- kapalná paliva : 11 - 12 %
- jaderné palivo: 20 - 22 %
- obnovitelné zdroje: 15 - 16 %
K zabezpečení tohoto cíle SEK vytýčila body na podporu výroby elektrické energie a výroby tepla z OZE. Vývoj struktury spotřeby prvotních zdrojů energie do roku 2030 pak SEK charakterizuje způsobem, že se ve všech případech stane diverzifikovanější a zahrne ve vyváženějším mixu domácí i dovážené zdroje. Nejvyšší tempo růstu předpokládá v sektoru obnovitelných zdrojů energie. Diverzifikaci zdrojů pak SEK chápe jako jeden z nástrojů posílení bezpečnosti dodávek energie i konkurenceschopnosti na energetických trzích.
Otázkou obnovitelných zdrojů se zabývala i "Aktualizace Státní energetické koncepce" z února 2010. I v tomto materiálu se jako jeden z cílů vytyčuje podpora rozvoje a maximálního reálného využití OZE v souladu s ekonomickými možnostmi a přírodními geograficko-klimatickými možnostmi České republiky. Podpora rozvoje OZE se také stala jedním z dílčích cílů oblasti výzkumu, vývoje a inovace, v rámci kterého by měly být podporovány projekty na vývoj účinnějších technologii využití OZE. V grafech na obrázcích 1, 2 je zachycen očekávaný vývoj struktury a spotřeby obnovitelných a druhotných zdrojů energie a výroba elektřiny z OZE až do horizontu roku 2050, do kterého byly predikce Aktualizace SEK z února 2010 zpracovány.
Obr. 1: Struktura a spotřeba obnovitelných a druhotných zdrojů
energie (v PJ)
Zdroj: Aktualizace státní energetické koncepce MPO, 2011
Obr. 2: Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (v TWh)
Zdroj: Aktualizace státní energetické koncepce MPO, 2011
EVROPSKÁ UNIE A OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Využívání energie z obnovitelných zdrojů patří k významným cílům energetické politiky Evropské unie. Jeho splnění podpořila Evropská unie přijetím legislativních opatření, zejména Směrnice EU 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Ta stanovila globální směrný cíl dosažení 12 % podílu hrubé národní spotřeby elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v roce 2010 a globální indikativní cíl 22,1 % podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé spotřebě elektřiny v Evropském společenství do roku 2020.
CÍLE
EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI OBNOVITELNÝCH
ZDROJŮ ENERGIE A ČESKÁ
REPUBLIKA
(INDIKATIVNÍ CÍL 2010)
Iniciativa Evropské unie ve věci využívání obnovitelných zdrojů energie spadala do období přístupových rozhovorů České republiky. Přístupová jednání byla s Českou republikou zahájena v roce 1998 a byla ukončena v prosinci 2002 na zasedání Evropské rady v Kodani. O přijetí České republiky do Evropské unie rozhodla Evropská rada 1. května 2004. Národní indikativní cíle České republiky v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů se tak staly součástí přístupových jednání k Evropské unii.
Výsledkem přístupových jednání (přístupová smlouva – Akt o přistoupení, příloha č. II, kapitola 12, bod 8a) ve věci podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů bylo přijetí národního indikativního cíle pro Českou republiku ve výši 8 % podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě v České republice v roce 2010.
Přijetí uvedeného cíle, ale také závazku České republiky, se stalo předmětem diskuse a to na technické i politické úrovni. Ekologicky zaměřené organizace považovaly dojednaný národní indikativní cíl za mimořádně nízký vzhledem k přijatým cílům ostatních členů Evropské unie (obr. 3), zatímco technickoekonomicky orientované instituce považovaly dojednanou výši podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010 za nereálnou.
Obr.3:
Přehled indikativních cílů jednotlivých
členských států EU 27
pro rok 2010.
Zdroj: Směrnice
Evropského parlamentu
a rady 2001/77ES ze dne 27. října 2001)
Historii implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES, od které byly odvozovány národní indikativní cíle jednotlivých států do českého legislativního prostředí, podrobně popisuje Sivek et al. (2012). Uvedená směrnice byla v České republice částečně zapracovaná do novelizovaného znění energetického zákona č. 670/2004 Sb. Ačkoliv cíl 8 % podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů byl obsažen již ve Státní energetické koncepci České republiky, bylo splnění tohoto cíle složité a to zejména pro administrativní problémy a překážky. Nejvážnější bylo opožděné schválení zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES implementována do českého práva. Zákon č. 180/2005 Sb. měl být totiž původně schválen ještě před vstupem České republiky do Evropské unie, ve skutečnosti však vstoupil v platnost až od 1. srpna 2005 a to pod jiným názvem „Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)“. Zákon navíc vyžadoval rovněž vydání navazujících vyhlášek, které byly také vydány.
Po zvládnutí administrativní stránky problému vyvstaly nové těžkosti, protože nárůsty objemů podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vykazovaly nízké hodnoty (obr. 4). Zprávy o podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů totiž až do roku 2009 shodně konstatovaly, že splnění národního indikativního cíle České republiky v podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů není reálné.
Obr.4: Přehled podílu výroby elektřiny z OZE v ČR.
(Source: MPO)
V energetickém mixu výroby elektrické energie v České republice v roce 2009, v němž bylo vyrobeno celkem 82250 GWh elektřiny (hrubá výroba), činil podíl obnovitelných zdrojů totiž jen 5,66 %. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě (což je ukazatel, který reprezentuje národní indikativní cíl v roce 2010) sice rostl, přesto v roce 2009 činil pouze 6,79 %. Také prognózy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pro rok 2010 z roku 2009 předpokládaly (materiály Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, ale také odhady v rámci „Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů“, který byl schválen i vládou České republiky), že hrubá domácí spotřeba elektrické energie bude výrobou z obnovitelných zdrojů kryta pouze ve výši 7,08 %.
Přesto výsledky roku 2010 ukázaly, že národní indikativní cíl pro Českou republiku ve výši 8 % podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě v České republice v roce 2010 byl naplněn, když skutečnost roku 2010 činila 8,3 %.
CÍLE EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE A ČESKÁ REPUBLIKA (INDIKATIVNÍ CÍL 2020)
Návrhy Evropské komise na zvýšení cílů Evropské unie v oblastech rozvoje OZE a ochrany klimatu do roku 2020 byly zakomponovány do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. V těchto materiálech se Evropská unie zavázala v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů zvýšit jejich podíl na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 na 20 %. Česká republika má uvedený cíl pro rok 2020 nastaven na hodnotu 13 %. Celkové národní cíle jednotlivých členských států Evropské unie, které jsou přílohou citované směrnice 2009/28/ES, jsou značně rozdílné. Kolísají v rozmezí od 10 do 49 %.
LITERATURA
Act No. 180/2005 Coll., on the promotion of electricity production from renewable energy sources and amending certain acts (Act on Promotion of Use of Renewable Sources). (in Czech)
Act No. 670/2004 Coll., amending Act No. 458/2000 Coll., on business conditions and public administration in the energy sectors and amending certain acts (Energy Act), as amended. (in Czech)
Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky. 2010. 97 s. MS, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Praha.
British Geological Survey (BGS). World Mineral Statistics. World Mineral Production.[cit.2006-11-22]. Dostupno z www:<URL: > http://www.bgs.ac.uk/products/minerals/statistics.html
Directive 2001/77/EC of the European Parliament and of the Council of 27 September 2001
on the promotion of electricity produced from renewable energy sources in the internal electricity market.
Directive 2009/28/EC of the European Parliament and of the Council of 23 April 2009 on the promotion of the
use of energy from renewable sources and amending and subsequently repealing Directives 2001/77/EC and 2003/30/EC.
ČEZ, a.s. Skupina ČEZ a obnovitelné zdroje energie. [cit. 2012-11-2]. Dostupno z www:<URL: >
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje.html
Sivek M., Kavina P., Malečková V., Jirásek, J.2012. 49 s. Czech Republic and indicative targets of the European Union for electricity generation from renewable sources. Energy policy, vol. 44, 469-475.
Státní energetická koncepce České republiky. 2004. MS, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Praha.