Ú V O D
Pochopení otázek tvorby cen nerostných surovin (angl. mineral pricing), jejich vývoje v čase a faktorů, které jejich vývoj ovlivňují, je základním předpokladem porozumění chování surovinových trhů, definování zásad tvorby surovinové politiky státu, ale také odvozování ekonomicky vytěžitelných zásob ložisek, analýzy investic i oceňování báňských podniků a ložisek.
ZÁKLADY TVORBY CEN
Je důležité zdůraznit, že celý následující text se týká cen a nikoliv hodnoty (Sedláček, 2011) nerostných surovin, protože celá ekonomika nerostných surovin pochopitelně pracuje s cenami. Obecně platí, že
cena suroviny se vytváří na trhu surovin,
je-li surovina předmětem obchodu (směny).
Uvedená definice jen jinými slovy opisuje známou skutečnost, že bez trhu nemůže existovat cena, stejně jako hodnota nemůže vzniknout bez hodnotitele a jeho (subjektivního) názoru.
Cena nerostné suroviny je výsledkem vlivu řady faktorů (parametrů), jejichž výčet a význam se mění podle druhu suroviny (jiné parametry budou platit např. pro uhlí, jiné např. pro rudy železa a podobně). Obecně však platí, že i v případě jedné suroviny nemusí platit vždy stejné parametry. Ty se mohou měnit podle:
a) druhu obchodovaného produktu;
b) podle kvality obchodovaného výrobního produktu.
1. Druh obchodovaného produktu
Většina nerostných surovin se obchoduje v několika různých výrobních produktech, přičemž každý druh má většinou jinak konstruovanou cenu. Jako příklad se zpravidla uvádí měď, kterou lze koupit např. ve formě rudy (není běžné), koncentrátu, surové mědi (produkt tavby koncentrátu), elektrolytické mědi, rafinované surové mědi, katodové mědi aj.
2. Kvalita obchodovaného produktu
Kvalita je hodnocena v rámci vlastností výrobního produktu. Má na cenu významný vliv. Jako příklad lze uvést ropu, u které se rozlišují lehké ropy (34°- 40°API *) a těžké ropy (27– 31°API). Podobně na příklad i černé uhlí, u kterého se rozlišují energetická uhlí a uhlí vhodná pro koksování (u nás označovaná zkratkou UVPK). V rámci těchto dvou základních skupin však existují další podskupiny.
* jednotky
stupně
API (American Petroleum Institute), které určují
hmotnost 1 ml ropy při teplotě 15,56 °C
(1°API = 141,5 /
hustota ropy v g/cm³ - 131,5) zdroj: Rojkovič et al., 2006
Při analýzách zejména historických vývojů cen, ale i při hodnocení jejich současného či budoucího vývoje, proto nestačí pouze uvést název suroviny (např. měď, uhlí černé aj.), ale je třeba přesně definovat, o jaký produkt se reálně jedná (např. katodová měď, uhlí černé – vhodné pro koksování aj.), případně i další kvalitativní parametry, pokud tyto nejsou jednoznačně dány druhem obchodovaného výrobního produktu. Proto je třeba být i opatrný při výběru datových souborů, kdy je třeba vyšetřit, o ceny jakých konkrétních produktů se jedná. Toto nebezpečí existuje zejména v případě zpracovávání dlouhých časových řad, zvláště pocházejí-li data z více zdrojů.
CENA NEROSTNÉ SUROVINY NA TRHU
JAKO VÝSLEDEK
VZTAHŮ NABÍDKY A POPTÁVKY
Nabídka a poptávka nemusí být jedinými faktory, které ovlivňují cenu. Přesto jde o ukazatele, jejichž vzájemný vztah je pro utváření ceny mimořádně významný. Vzájemné působení nabídky a poptávky je značně závislé na situaci, která existuje na trhu příslušné nerostné komodity. Podle ní se rozlišují:
• SOUTĚŽNÍ cena
Vzniká soutěžením nabídek, zejména kdy na trhu existuje více subjektů na straně nabídky i poptávky.
• MONOPOLNÍ cena
Je určována jediným z dodavatelů, který má na trhu monopolní
postavení (zpravidla přes 35 %). Monopolní
cena je vyšší než cena soutěžní.
• OLIGOPOLNÍ cena
Subjekty na trhu jsou v podstatě rovnocenné (1-2 mohou mít větší
podíl). Cena je fixována oligopolní situací na
trhu v závislosti na zisku oligopolních dodavatelů.
Oligopolní cena se nachází mezi soutěžní a monopolní cenou.
Tvorba ceny určité nerostné komodity může probíhat více způsoby (např. Gocht et al. 1988). Vznikají tak následující druhy cen:
• STANOVENÁ cena. Vzniká na základě výsledků nabídky i poptávky.
• REGULOVANÁ
cena. Vzniká na základě jednání mezinárodních kartelů a
kartelových dohod, případně tzv.
komoditních smluv.
• DOJEDNANÁ cena. Jde o cenu dojednanou na jednáních mezi dodavateli (producenty) a odběrateli (spotřebiteli).
• PEVNÁ cena. Je výsledek zájmů monopolních a oligopolních producentů (tzv. posted price).
• OKAMŽITÁ cena. Jde o cenu volného trhu (tzv. spot price).
Vytváření cen nerostných komodit a jejich relace jsou složitým problémem, podobně jako složitým problémem je predikce jejich budoucích vývojů. Obecně lze konstatovat, že čistá podoba soutěžních cen se na trhu nerostných komodit v podstatě nevyskytuje. Je to dáno charakterem těžebního průmyslu. Hlavní příčinou je skutečnost, že těžba nerostů (s ohledem na svůj charakter) nemůže dostatečně pružně reagovat na požadavky trhu. Průzkum nových ložisek a jejich osvojení je totiž časově i finančně náročnou záležitostí, takže vždy existuje určité zpoždění v reakcích mezi poptávkou a nabídkou.
ZMĚNY CEN NEROSTNÝCH SUROVIN V ČASE – CENOVÉ ANALÝZY
Při využívání cenových analýz v ekonomice nerostných surovin je velmi důležité rozpoznat a oddělit od sebe tzv. krátkodobé fluktuace cen a dlouhodobé cenové trendy (Sivek, 2007).
•
Krátkodobé fluktuace cen jsou časově omezená kolísání cen,
kdy po období zvyšování či snižování ceny,
se tyto opět vrací na hodnoty odpovídající jejich
dlouhodobému vývoji.
•
Dlouhodobé cenové trendy jsou trvalé a na základě
dlouhodobého sledování ověřené změny cen, jejichž
projevem může být zvýšení i snížení ceny.
Rozpoznání příčin uvedených změn a predikce doby jejich trvání a budoucího průběhu je důležité nejen pro řízení těžebních podniků, ale má velký význam i pro tvorbu surovinové a energetické politiky státu i jejich uskupení. Množství nerostných surovin nabízených na trzích je závislé na řadě vlivů, od technických, přes ekonomické a politické. Velmi často tyto vlivy mohou působit protichůdně.
VÝVOJ CEN NĚKTERÝCH NEROSTNÝCH SUROVIN
Příčiny vývoje cen nerostných komodit jsou složité a ne vždy snadno identifikovatelné. Ceny různých nerostných surovin jsou často citlivé na různé vlivy a spouštěcí mechanismy jejich cenových pohybů mohou být různé. Příkladem nerostné suroviny mimořádně citlivé na politické vlivy je ropa. Na obr. 1 je uveden příklad dlouhodobého vývoje ceny ropy (ostře sledované nerostné komodity) v létech 1970-2005 (podle materiálu Energy Information Administration - EIA). V grafu lze sledovat dlouhodobé i krátkodobé trendy vývoje cen. Příčiny podstatných cenových změn, které jsou v grafu očíslovány, jsou popsané v citovaném materiálu.
Obr. 1: Příklad dlouhodobého vývoje ceny ropy (nominální ceny bez vlivu inflace)i krátkodobé fluktuace (Sivek, 2007)
Pozn.: Vysvětlení příčin očíslovaných cenových změn je uvedeno v citovaném materiálu EIA.
Příklady analýz vývoje cen nerostných surovin lze nalézt jak v odborných publikacích, tak i ve studiích zabývajících se historií i predikcí vývoje těžebního průmyslu i obchodu s nerostnými surovinami, jejich výsledky se používají při zpracovávání surovinových a energetických politik států a dalších. Predikce cenových vývojů jsou však potřebné i pro analýzy investic i zpracovávání koncepcí vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů.
VÝVOJ CEN NEROSTNÝCH SUROVIN A KOMODITNÍ BURZY
Vývoj cen nerostných surovin, jejich analýzy i predikce jsou důležitou součástí rozhodování při investování do těžebního průmyslu, nákupu surovin na komoditních burzách a v dalších aktivitách souvisejících s nerostnými surovinami. Na komoditních burzách sehrává vývoj cen významnou roli. Z nich nejznámější a nejvýznamnější (např. z hlediska uzavíraných obchodů) jsou:
• NYMEX (New York Mercantile Exchange); www.nymex.com
• LME (London Metal Exchange); www.lme.co.uk
• IPE (International Petroleum Exchange); www.ipe.uk.com
NYMEX se soustřeďuje na dražší komodity (drahé kovy aj.) a ropné produkty, LME ovlivňuje světové ceny neželezných kovů a IPE obchoduje ropou typu Brent, Dubai, benzíny, motorovou naftou a dalšími ropnými produkty.
Obr. 2: Ceny charakterizující cenové pohyby na komoditní
burze během
trvání časové jednotky (Časté jsou denní grafy, kdy čára
je jedna obchodní seance burzy).
Pozn.:
OPEN
– cena,
při
které
byl
trh otevřen
ve
zvolené časové jednotce
HIGH – nejvyšší cena, která byla
dosažena
ve
zvolené časové jednotce
LOW – nejnižší cena, která byla
dosažena
ve
zvolené časové jednotce
CLOSE – cena,
při které byl
trh uzavřen
ve zvolené časové jednotce
Na obr. 2 a v poznámce k němu jsou znázorněny a vysvětleny rozhodující ceny, kterými se charakterizuje cenový vývoj na burze ve sledovaném časovém intervalu. Nejčastěji je to jedna seance (průběh jednoho dne).
Na volných trzích se ceny neustále mění. Přičemž pro studium jejich vývoje na komoditních burzách se používá časových grafů, které udávají vývoj cen ve zvoleném období (např. měsíc) po zvolených základních jednotkách (např. den), ale mohou to být i jednotky jiné. Vzniká tak tzv. čarový graf (bar chart) viz obr. 5 v kapitole 8 (Základy utváření surovinových trhů).
Ne všechny obchody s nerostnými surovinami se uskutečňují na komoditních burzách. Dodávky nerostných surovin se uskutečňují často na základě dlouhodobých smluv (např. dodávky ropy, zemního plynu). I v nich musí být jednoznačně vysvětlena konstrukce ceny.
LITERATURA
Annual Oil Market Chronology. Energy Information Administration (EIA). [cit. 2012-10-18], dostupno též jako pdf z www:<URL: > http://www.cba.edu.kw/elsakka/pdf.pdf
Gocht W. R., Zantop H., Eggert R.G.: International mineral economics. Springer Verlag Berlin – Heidelberg, 1988.
New York Mercantile Exchange (NYMEX). [cit. 2012-10-10], dostupno z www:<URL: > http://www.nymex.com/gol_fut_cso.aspx.
Rojkovič I., Lintnerová O., Uhlík P., Kraus I.: Nerastné suroviny. Univerzita Komenského, Bratislava, 2006, 179 s.
Sedláček T.: O hodnotě a ceně. Národní ekonomická rada vlády České republiky, 2011, [cit. 2012-10-17], dostupno z www:<URL: > http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/clanky/o-hodnote-a-cene-80226/
Sivek, M.: Ekonomika nerostných surovin. Ostrava: VŠB – Technická univerzita, 2007. 206 s. + CD-ROM.
Sivek M.: Řešení transformace systému hospodaření s uhelnými zásobami na podmínky tržní ekonomiky. MS VŠB-TU Ostrava, Ostrava, 1991.
Sivek M.: Zásoby ložisek nerostů. VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 2006.