Ú V O D
Osvojování
ložisek probíhá v etapách, podobně jako investice, které
toto osvojování zajišťují. Etapizace těchto aktivit je výsledkem
dlouhodobých zkušeností z osvojování ložisek. Jejím hlavním
účelem je snížit míru rizika, která je při osvojování ložisek
značná. Existuje více způsobů rozdělení osvojování ložiska do
etap i pojmenování jednotlivých etap.
V podmínkách České republiky, se v zásadě v souladu s platnou
legislativou, rozlišují čtyři základní etapy, které se mohou
dále dělit. Jsou to etapy:
1. ložiskového průzkumu (průzkum ložiska),
2. otvírky ložiska (projekt a výstavba dolu),
3. přípravy a dobývání (těžba ložiska),
4. likvidace ložiska.
Výše uvedené etapy osvojování ložiska jsou seřazeny vzestupně podle časové posloupnosti. Osvojování ložiska tedy začíná ložiskovým průzkumem a končí likvidací ložiska a závěrečnými rekultivacemi. Investiční etapy v zásadě kopírují etapy osvojování ložiska.
LOŽISKOVÝ PRŮZKUM
Ložiskový průzkum je aktivitou dlouhodobě používající členění na dílčí etapy. V České republice je toto dělení obsaženo v § 2 odst. 4) zák. č. 66/2001 Sb., kterým bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích (jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 543/1991 Sb. a 366/2000 Sb.). Ložiskový průzkum se podle uvedené legislativy v České republice dělí na:
-
etapu vyhledávání (vyhledávací průzkum),
-
etapu průzkumu,
-
etapu těžebního průzkumu.
Uvedené etapy ložiskového průzkumu v podstatě probíhají v prvních třech již uvedených etapách osvojování ložisek. Vyhledávací průzkum a průzkum přibližně odpovídá etapě průzkumu ložiska. V etapě těžby ložiska pak probíhá etapa těžebního průzkumu. Ložiskový průzkum, jehož hlavním cílem je trvale zvyšovat stupeň poznání ložiska (obr. 1), tedy doprovází osvojování ložiska ve všech jeho etapách s výjimkou etapy likvidace ložiska. V této poslední etapě se uplatňují jiné geologické práce (např. inženýrsko-geologický průzkum).
OTVÍRKA LOŽISKA – PROJEKT A VÝSTAVBA DOLU
Otvírka ložiska představuje ve většině případů časově nejkratší, avšak finančně (investičně) nejnáročnější etapu osvojování ložiska. Předchází ji dokončení projektu otvírky a ukončení všech schvalovacích řízení potřebných pro zahájení a realizaci výstavby dolu a jeho infrastruktury. Uvedené aktivity představují jeden na sobě závislý celek aktivit. Proto se často hovoří o etapě projektování a otvírky dolu.
Obr. 1: Příklady
rozdílů v interpretaci stavby ložiska v závislosti na stupni
jeho poznání
v počátečních (a) vyšších etapách (b, c) průzkumu (Pogrebický &
Tiernovoj 1974).
Pozn.: Rozdíl
v přijaté stavbě ložiska (vlevo ložisko černého uhlí, vpravo
ložisko bauxitu)
má především zásadní dopad do stavů jeho zásob. Proto
nejdůležitějším výstupem všech
etap ložiskového průzkumu je výpočet zásob.
Otvírka ložiska však nepředstavuje pouze investičně nejnáročnější etapu osvojování ložiska, ale také etapu, která je mimořádně technicky i organizačně složitá. Je v ní třeba organizačně zvládnout dodávky různorodých technologií, zajistit realizaci rozsáhlých souborů povrchových, u hlubinných dolů i důlních staveb, jejich dokončení podle harmonogramů výstavby a vzájemné propojení. Zahájení provozu dolu je třeba zajistit také po personální stránce.
U hlubinných dolů se Investiční náročnost této etapy dále zvyšuje, protože v jejím rámci je nezbytné realizovat výstavbu minimálně dvou pater – výdušného a těžního patra.
TĚŽBA LOŽISKA
Otvírka ložiska však nepředstavuje pouze investičně nejnáročnější etapu osvojování ložiska, ale také z hlediska poznání ložiska etapu, která může přinést zásadní změnu pohledu na geologickou stavbu ložiska, ale také případně na vývoj jeho jakostních parametrů. Proto se často po dokončení otvírky realizuje nový výpočet zásob, který má uvedené nové poznatky do výpočtu zásob promítnout. Jejich promítnutím vznikají přírůstky, případně úbytky zásob. Tato nová rekapitaluce zásob ložiska je velmi důležitá a její realizaci je třeba doporučit. Jsou totiž známy případy, kdy nové poznatky z otvírky ložiska vedly ke změnám výše zásob (případně jejich kvality), které měly značný dopad na životnost dolu, případně v důsledku nového stupně poznání geologické stavby bylo nutno upravovat i otvírku ložiska, někdy i technologie úpravy vytěžených nerostů.
Těžba ložiska (někdy i končící jeho otvírka) je doplňována těžebním průzkumem. Rozsah těžebního průzkumu závisí na složitosti geologické stavby ložiska a vývoje jeho ložiskových těles, případně jiných vlastnosti, jako na příklad užitkových složek ložiska (chemicko-technologické vlastnosti aj.). Obecně platí, že čím má ložisko složitější vývoj, tím jsou nároky na objemy ložiskového průzkumu větší a tím také rostou náklady na jeho těžbu. Těžební průzkum (v podstatě jde o zpřesňování a zahušťování již provedených průzkumných prací) má tedy předcházet přípravným pracím a svými poznatky zajistit jejich plynulost a bezproblémovost. To znamená především dodržení časových harmonogramů přípravných i těžebních prací (ve výsledku tedy dodržení stabilních těžeb dolu). Na hlubinných uhelných dolech se proto sledují často tzv. zásoby technické připravenosti, které tento předstih přípravných prací před těžbou kvantifikují a charakterizují. Obdobně je tomu i na rudních dolech a povrchových lomech.
Kromě běžného těžebního průzkumu, který plní již popsané funkce, se často realizují ucelené účelově zaměřené projekty těžebního průzkumu. Může se jednat např. o doplňkový průzkum zásob na hlubších patrech dolu či upřesnění laterálního pokračování ložiska a podobně.
LIKVIDACE LOŽISKA - REKULTIVACE
Do této skupiny těžebního průzkumu patří průzkum tzv. zbytkových zásob na ložisku. Účelem tohoto průzkumu je zpřesnit zbývající zásoby ložiska, v souvislosti s přípravou projektů na ukončení těžby na ložisku a likvidace dolu.
Výsledky tohoto průzkumu společně s dalšími informacemi o geologické stavbě ložiska se vyhodnocují v rámci operativního výpočtu zásob ložiska, na jehož základě se zpracovává tzv. projekt otvírky, přípravy a dobývání do ukončení těžby na ložisku a likvidace dolu. Před ukončením těžby resp. po ukončení se provádí tzv. závěrečný výpočet zásob ložiska (někdy také nazývaný jako likvidační výpočet zásob), který vyčíslí ponechané, nevydobyté zásoby ložiska po ukončení jeho těžby.
Součástí této etapy je také zpracování projektu závěrečných rekultivací a tvorby pohodnické krajiny. Rekultivace probíhají zpravidla souběžně po celou dobu těžby ložiska, nicméně rekultivace v etapě likvidace ložiska mají své specifika. Jednak svým rozsahem a jednak tím, že zčásti jsou realizovány v situaci, kdy často je již provoz dolu ukončen a s tím skončily i příjmy z hlavní činnosti těžební organizace.
ETAPY OSVOJOVÁNÍ LOŽISKA A INVESTICE –
STUDIE PROVEDITELNOSTI
Etapy osvojování ložiska se v podstatě kryjí s investičními etapami. V procesu projednávání a schvalování investic sehrávají významnou roli tzv. studie proveditelnosti (angl. feasibility study). Materiály obdobného typu se často používají i pro účely jednání o financování investic s bankami či jinými finančními institucemi.
Vzájemné vztahy etap osvojování ložiska, investiční činnosti a pozice studií proveditelnosti v čase jsou patrné z obr. 2.. Z investičního hlediska jsou klíčová rozhodnutí na nichž závisí výstavba dolu. Jsou zpravidla dvě. Jedno ukončuje etapu a hodnotí výsledky vyhledávacího průzkumu a rozhoduje o pokračování průzkumu. Stěžejním materiálem pro toto rozhodování je studie předběžné proveditelnosti (angl. prefeasibility study). Nejdůležitější je ovšem studie, která hodnotí výsledky ukončeného průzkumu ložiska. Tato studie proveditelnosti (angl. feasibility study) rozhoduje o otvírce dolu. Po ukončení výstavby a zahájení těžby se v dalších časových horizontech opět používají studie proveditelnosti. Na příklad při výstavbě nových pater, větších technologických celků důlního závodu (např. úpravna aj.). Většina studií proveditelnosti, zejména těch, které se týkají důlních provozů zpravidla navazuje na výsledky nových výpočtů zásob. Úloha výpočtu zásob je tedy pro zpracování studií proveditelnosti klíčová, třebaže výpočty zásob nejsou součástí studií. Jsou však výchozím materiálem pro zpracování řady dílčích částí studií, zejména však pro odvození stavů vytěžitelných, resp. ekonomicky vytěžitelných zásob ložiska, které jsou klíčové pro stanovení životnosti investice a tím i pro výpočet klíčových parametrů analýzy investic (např. čistá současná hodnota aj.).
Obr. 2: Etapy osvojování ložiska a investiční činnost (etapy, studie proveditelnosti čas).
Zdroj: Sivek, 2007
STUDIE PŘEDBĚŽNÉ PROVEDITELNOSTI
V časové posloupnosti průzkumu a otvírky ložisek se studie předběžné proveditelnosti zpracovává po skončení vyhledávací etapy průzkumu. Hodnotí její výsledky a zpracovává materiály pro rozhodování o pokračování ložiskového průzkumu etapou průzkumu. Studie předběžné proveditelnosti obsahuje zpravidla následující problémové okruhy (Gocht et al. 1988, Sivek 2007):
a) Základní technická část studie
Popis projektu: typ a název ložiska, lokalizace, napojení lokality na dopravní systémy, topografie, klimatické poměry, odtokové poměry, historie průzkumu, charakteristika průzkumných a báňských oprávnění firmy k ložisku aj.
Geologie ložiska: geologie širšího okolí, geologie vlastního ložiska včetně jeho prostorového modelu, výsledky výpočtu zásob, předběžná charakteristika očekávaných geologických a báňsko-technických podmínek na ložisku.
Projekt důl: návrh způsobu osvojení ložiska (hlubinné, povrchové dobývání), rámcový návrh otvírky dolu a volba dobývací metody, návrh potřebných zařízení a mechanizmů.
Projekt úprava: vlastnosti těžené suroviny, výsledky analýz a zkoušek upravitelnosti, charakteristika očekávaných produktů úpravy, výběr úpravárenské technologie, předběžný návrh úpravny (pokud bude na ložisku realizována, když ne, návrh dopravy na jiné úpravny).
b) Doplňující technická část studie
Zajištění provozních potřeb: zásobování vodou a energiemi, otázka záložních zdrojů energií, zásobování materiálem a náhradními díly aj.
Dopravní infrastruktura: napojení lokality ložiska na dopravní systém (cesty, železnice, lodní doprava), posouzení kapacity stávajícího dopravního systému a posouzení nutnosti jeho doplnění (včetně zesílení mostů, zdvojení železničních tratí a další).
Bytová infrastruktura: výstavba provozních budov firmy, bydlení pro zaměstnance a jejich rodiny, obchody, školy, lékařská zařízení aj.
Pracovní síly: odhad počtu pracovníků potřebných k zajištění provozu, odhad možností získání pracovníků z místních zdrojů, posouzení jejich kvalifikace, nutnosti jejich školení aj.
Ochrana životního prostředí: minimalizace dopadů na životní prostředí, posouzení možných úzkých míst osvojení ložiska a ochrany životního prostředí, vztahy s veřejností aj.
Právní analýzy: právní prostředí pro báňské podnikání, daňové zákony, stabilita právního prostředí, vztah k zahraničním investicím, politická rizika aj.
c) Ekonomická část studie
Analýzy trhu: odhad cenových vývojů produkce dolu, odhad možností umístění produkce na trhu, analýzy potenciálních zákazníků a jejich potřeb aj.
Odhad nákladů: strukturovaný podle jednotlivých položek (např. mzdové náklady, materiálové náklady, investice, půjčky, náklady na infrastrukturu aj.
Odhad příjmů: založený na odhadu vývoje cen produktu podle očekávané výše a kvality produkce.
Ekonomické analýzy projektu: založené na metodách ekonomického hodnocení investic, určení peněžních toků v jednotlivých létech projektu, stanovení jejich celkové diskontované hodnoty – NPV. Stanovení sensitivity a rizikovosti investování do projektu.
Studie uvedeného obsahu dává představu o možnostech a výsledcích báňského podnikání na hodnoceném ložisku. Vytváří se tak soubor informací, který umožňuje kvalifikovaně rozhodnout o dalším pokračování projektu.
V doprovodných tabulkách je uveden příklad výsledků technické a ekonomické části předběžné studie proveditelnosti Pb-Zn ložiska v Kanadě (tab. 1.) a (tab. 2.).
Tab. 1: Příklad
výsledků technické části předběžné studie proveditelnosti Pb-Zn
ložiska
v Kanadě - Northwest Territories (Gocht et al. 1988).
Tab. 2: Příklad
výsledků technické části předběžné studie proveditelnosti
Pb-Zn
ložiska
v Kanadě - Northwest Territories (Gocht et al. 1988).
STUDIE PROVEDITELNOSTI
Ukončení etapy průzkumu na ložisku znamená, že odpovědní pracovníci došli názoru, že další průzkumné akce již nemohou přinést informace, které by podstatným způsobem změnily existující obraz ložiska. V této situaci se zpracovává výpočet zásob a na základě jeho výsledků pak studie proveditelnosti. Tento materiál má pro další osud ložiska zásadní význam. Na jeho výsledcích závisí, zda bude přijato rozhodnutí o zahájení projekčních prací na ložisku a jeho následná otvírka, či ložisko nebude otevíráno (což ovšem neznamená, že by ložisko nemohlo být otevřeno později, v jiných ekonomických, případně i technických podmínkách).
Stude proveditelnosti prováděná v této etapě má tedy pro další osud ložiska zásadní význam.
Zaměření etapy průzkumu na zpřesňování a doplňování informací o ložisku poskytuje nejen nové geologické skutečnosti o vývoji ložiska, které jsou základem zpřesnění znalostí o jeho zásobách (množství a kvalitě), ale současně zpřesňují i technickou část studie
Obr. 3: Důl Karviná, Závod ČSA (duben 2012)
Zdroj: www.okd.cz
Studie proveditelnosti může být svou strukturou do značné míry podobná předběžné studii proveditelnosti, jak jsme již popsali. Rozdíl je často v podrobnostech, v přesnosti dat i závěrů (zejména však ve významu). Podrobněji proto uvedeme jen podstatnější rozdíly obou studií (Gocht et al. 1988, Sivek 2007):
a) Základní technická část studie
Rozpracovává a zpřesňuje informace z předběžné studie zejména v bodech:
Popis projektu: bez podstatných změn.
Geologie a zásoby ložiska: rozšíření o nové poznatky o ložisku, důraz na konstrukci prostorového modelu ložiska, jakostní charakteristiku zásob,odvození ekonomicky vytěžitelných zásob ložiska, zpřesnění očekávanýchgeologických a báňsko-technických podmínek na ložisku.
Projekt důl: potvrzení způsobu osvojení ložiska (hlubinné, povrchové dobývání) a volby dobývací metody, návrh otvírky dolu a specifikace potřebných zařízení a mechanizmů.
Projekt úprava: vlastnosti těžené suroviny odvozené na základě poloprovozních zkoušek, návrh úpravny, charakteristika očekávaných produktů úpravy, určení ztrát při úpravě.
Infrastruktura: stanovení požadavků na doplnění či výstavbu nezbytné infrastruktury způsobem, aby bylo možno vyčíslit potřebně finanční prostředky na jejich výstavbu (ty je nutno zahrnout do ekonomického hodnocení ložiska, protože o tuto částku musí být nižší náklady na těžbu ložiska).
Zajištění provozních potřeb: zpřesnění údajů předběžné studie.
Plán výstavby: zpracování časového plánu výstavby dolu za účelem upřesněná časových vazeb osvojování ložiska.
Další body technické části: zpřesnění a doplnění informací předběžné studie.
b) Ekonomická část studie
Rozpracovává a zpřesňuje informace z předběžné studie zejména v bodech:
Odhad nákladů a příjmů: zpřesněný na základě nových informací z průzkumu.
Analýzy trhu: odhad cenových vývojů produkce dolu, odhad možností umístění produkce na trhu, analýzy potřeb potenciálních zákazníků aj.
Ekonomické analýzy projektu: zpřesnění informací, zejména hodnot úrokové a diskontní míry, hodnot sensitivity, rizikovosti a další.
Dále je třeba se zabývat aspekty, které ovlivňují životaschopnost projektu: stav právního prostředí, fiskální režimy, ochrana životního prostředí aj.
Na schválenou studii proveditelnosti navazuje zpracování projektu otvírky těžebního a úpravárenského komplexu (obr. 3) a vlastní zahájení výstavby dolu.
LITERATURA
Gocht W. R., Zantop H., EggertR.G.: International mineraleconomics. SpringerVerlagBerlin – Heidelberg, 1988.
OKD - Důl Karviná, Závod ČSA. Dostupno též [cit. 2012-12-11] z www: <URL: > http://www.okd.cz/cs/media/fotografie/dul-karvina-zavod-csa-duben-2012/49-641?FfPhotoGalleryAlbum_page=2
Sivek, M.: Ekonomika nerostných surovin. Ostrava: VŠB – Technická univerzita, 2007. 206 s. + CD-ROM.
Sivek, M.: Zásoby ložisek nerostů. VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 2006.
Zákon č. 66/2001 Sb. o geologických pracích. In Jirásek, J., Sivek, M., Láznička, P.: Ložiska nerostů. Ostrava: Anagram, 2010. Dostupno též [cit. 2012-10-11] z www:<URL: > http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/index.html
Zákon č. 543/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu. In Jirásek, J., Sivek, M., Láznička, P.: Ložiska nerostů. Ostrava: Anagram, 2010. Dostupno též [cit. 2012-10-11] z www:<URL: > http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/index.html
Zákon č.366/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Jirásek, J., Sivek, M., Láznička, P.: Ložiska nerostů. Ostrava: Anagram, 2010. Dostupno též [cit. 2012-10-11] z www:<URL: > http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/index.html