Ú V O D
Investice do průzkumu a těžby ložisek nerostů jsou investice, se značnou mírou rizika. Proto pro investory je důležitá informace o míře rizika u jednotlivých investičních akcí. Analýzy rizik mohou sehrát také významnou roli při hodnocení a srovnávání různých nabízejících se investičních příležitostí.
ANALÝZA RIZIK
Metody jako čistá současná hodnota (NPV), doba návratnosti investic a další, dávají možnost firmám hodnotit a srovnávat investice. V zásadě však tyto metody předpokládají, že budoucí příjmy a náklady jsou v době rozhodování o investování známy, třebaže v reálných podmínkách tomu tak není. Jako základní pojmy analýzy rizik se zpravidla uvádějí: aktivum (vše co má pro určitý subjekt hodnotu), hrozba (událost, síly, činnosti aj., které mohou působit škody) a zranitelnost (jsou slabá místa, problémy aj., které mohou být prostřednictvím hrozeb využity pro vznik nežádoucího vlivu na aktiva).
Jaké jsou skutečné příčiny těchto rizik, které mohou v průběhu osvojování ložiska změnit předpoklady zapracované do původního projektu investice? Nejčastěji se vyskytují následující důvody (Sivek, 2007):
-
Průzkum nemusí vyhledat ekonomicky významné nahromadění nerostů, ale pouze jejich výskyt.
-
Otvírka ložiska může zjistit horší skutečnosti ve stavbě ložiska (např. v množství a kvalitě zásob) proti očekávání z průzkumu, s dopadem na produkci dolu, výši nákladů na těžbu, v případě změn v jakosti produkce dolu i na příjmy.
-
V průběhu těžby se mohou změnit vnější ekonomické parametry, např. ceny nerostů mohou být vyšší nebo nižší s dopadem na příjmy a náklady aj.
Uvedené vlivy mohou s různou intenzitou působit na projektované parametry investice. Je to patrné i z výše uvedených důvodů, když například prvně uvedený důvod by v této podobě měl na funkci a úspěšnost projektu fatální dopad.
Je zřejmé, že příčiny rizik investování do průzkumu a těžby ložisek mohou znamenat různě velké výše rizik. Obecně existuje snaha o kvantifikování výše rizik, mimo jiné i proto, aby bylo možno jednotlivé investiční projekty porovnávat z hlediska jejich rizikovosti. Z dlouhodobých zkušeností vyplývá, že rizika, které provázejí realizaci průzkumných a báňských investic, lze v zásadě vyjádřit následující jednoduchou definicí:
Výše rizika při investování lze teoreticky vyjádřit stupněm variability
budoucích příjmů a nákladů.
Malá variabilita budoucích nákladů a příjmů znamená relativně nízkou výši rizika a opačně. Investice do státních dluhopisů bude jistě mít menší míru rizika, než investování stejných finančních prostředků do vyhledávání ložisek nerostů, o kterých v okamžiku schválení dané investice ani nevíme, zda vůbec v průzkumném území existují. Stejně tak v době rozhodování o investici neznáme další vlivy, které mohou výši příjmů i nákladů v budoucnu změnit proti očekávaným hodnotám projektu. Těchto vlivů může na osvojovaném ložisku existovat celá řada.
Investování do osvojování ložisek je obecně považováno za investování se zvýšenou mírou rizika. Proto investování do vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů, stejně jako do jejich osvojování, je provázeno zvýšenou mírou rizika. To je všeobecně známou skutečností.
DRUHY RIZIK PŘI INVESTOVÁNÍ DO OSVOJOVÁNÍ
LOŽISEK NEROSTŮ
Význam analýzy rizik v investování do průzkumu a těžby ložisek nerostů byl příčinou snahy o popsání typů existujících rizik a kvantifikování jejich výše. Jedno z takových dělení popsal Gocht et al. (1988). Jeho zjednodušené schéma je uvedeno v tabulce 1. Existuje však řada dalších.
Tab. 1: Rozdělení a hlavní dopady rizik
(Gocht et al. 1988, upraveno v návaznosti na práce dalších autorů)
|
KATEGORIE A TYPY RIZIK |
HLAVNÍ
DOPAD |
|
RIZIKA TRHU |
|
|
Cena |
Příjmy za prodej nerostů |
|
Poptávka |
Produkce dolu |
|
Devizové kurzy |
Příjmy, náklady |
|
TECHNICKÁ RIZIKA |
|
|
Zásoby |
Produkce dolu, náklady |
|
Dokončení |
Produkce dolu, náklady |
|
Produkce |
Produkce dolu, náklady |
|
POLITICKÁ RIZIKA |
|
|
Konvertibilita měny |
Příjmy |
|
Životní prostředí |
Náklady |
|
Daně |
Náklady |
|
Jiné regulativy |
Náklady |
|
Zestátnění |
Produkce dolu |
Pojmenování základních typů rizik při investování do ložiskového průzkumu a osvojování ložisek představuje důležitou část pro jejich charakterizování. Mimo definování kategorií a typů rizik je nejvíce potřebné kvantifikování jejich výše. To je ovšem relativně značný problém, protože zdaleka ne u všech typů rizik je taková kvantifikace možná. Navíc u většiny typů rizik může velikost rizika kolísat v poměrně širokých intervalech. Stanovení výše rizika proto vždy bude především odborným odhadem. Dalším, třebaže samostatným problémem, je určení způsobů, kterými lze odhadnutou výši rizika promítnout do zvolené metody analýzy investic. Právě tento výsledek je totiž nejvíce od hodnocení rizik investičních projektů v kategorii osvojování ložisek nerostů očekáván.
PROMÍTNUTÍ RIZIK DO ANALÝZ INVESTIC
Chceme-li při hodnocení investic získat reálnější výsledky, je třeba do investičních analýz promítnout i rizika spojená s daným investičním případem. To představuje relativně komplikovaný problém, jehož řešení je zpravidla realizováno následujícími, nepřímými způsoby (Sivek, 2007):
• zvýšením
hodnoty diskontní míry - vychází z nutnosti, že příjem z
úspěšného riskantního projektu, musí být větší
než příjem z úspěšného bezpečného projektu,
• úpravou
budoucích příjmů - riziko je místo zvýšení hodnoty diskontní
míry, zohledněno úpravou budoucích
peněžních toků,
• metodami
tzv. citlivostní analýzy (angl. sensitivity analysis) -
jde pravděpodobně o nejužívanější metodu, která je
založená na vyčíslení výsledků nejlepšího a nejhoršího scénáře.
Všechny uvedené metody jsou v zásadě metodami nepřímými, protože neupravují ukazatele, které rizika ve skutečnosti přímo způsobují. K jednotlivým způsobům promítnutí rizik do hodnocení investic je možno dále uvést:
• Zvýšení
hodnoty diskontní míry vede ke snížení hodnoty NPV,
respektive i k jejímu přechodu do záporných čísel.
Čím vyšší rizika investičního projektu, tím vyšší diskontní míra.
• Úprava
budoucích příjmů je dalším způsob, který umožňuje zohlednit
individuální výši rizik v jednotlivých létech,
příjmy jsou sníženy na tzv. jistou hodnotu (angl. certainty equivalent),
což ve svých důsledcích vede ke snížení
hodnoty NPV.
• Metoda
citlivostní analýzy je zpravidla realizována výpočtem dvou
alternativ NPV; první optimální při zvýšení
příjmů o 10 % a snížení nákladů o 10 % a druhé negativní, při snížení
příjmů o 10 % a zvýšení nákladů o 10 %. Tyto
hodnoty ukazují investorům, v jakém rozpětí se rizika daného projektu
pohybují – při mimořádně kladných
výsledcích a při mimořádně záporných.
Tab. 2: Příklad
tří způsobů promítnutí rizik do hodnocení investic
(Gocht et al. 1988, upraveno)
Existují způsoby, jak mohou být rizika v hodnocení investic zohledněna i pomocí přímých metod. Mezi nejčastěji používané metody patří:
-
metoda rozhodovacího stromu a očekávané hodnoty, je kombinací očekávané hodnoty (angl. expected value), která se rovná pravděpodobnosti docílení určitých výsledků násobených jejich hodnotou (a následně součtem uvedených hodnot za projekt) a analýzou rozhodovacího stromu, která patří ke známým metodám rozhodování. Úskalím této metody je právě určení příslušných pravděpodobností vzniku jednotlivých výsledků,
-
metoda simulačního modelování, jinak také tzv. simulace Monte Carlo, počítá s riziky na základě generování pravděpodobností vzniku určitých situací při realizaci projektu, např. posouzení rozdělení pravděpodobností možných zisků určitého investičního rozhodnutí aj.
LITERATURA
Sivek, M.: Ekonomika nerostných surovin. Ostrava: VŠB – Technická univerzita, 2007. 206 s. + CD-ROM.
Runge, I.C.: Mining Economics and Strategy. Society for Mining, Metallurgy, and Exploration, Inc., Littleton. 1998.
Rybár P., Cehlár M., Tréger M.: Oceňovanie ložísk nerastných surovín. Štroffek, Košice, 2000.