Ú V O D
Růst průmyslové výroby, spolu s růstem její technologické vyspělosti, si vynutil vznik a rychlý vývoj mezinárodních surovinových trhů, jelikož každý stát disponuje rozdílnou, v naprosté většině však neúplnou, surovinovou základnou
ZÁKLADY UTVÁŘENÍ SUROVINOVÝCH TRHŮ
V situaci, kdy v podstatě neexistuje stát, jehož surovinová základna by byla zcela úplná, je pro naprostou většinu států správné fungování surovinových trhů také základním předpokladem fungování jejich ekonomik. Proto s růstem průmyslové výroby, její rozmanitosti a technologické vyspělosti, vznikly a formovaly se mezinárodní surovinové trhy. Tyto trhy nerostných surovin, se podobně jako v jiných komoditách, začaly utvářet jako místo, na kterém se střetávají zájmy prodávajících a kupujících, přičemž výsledkem těchto vztahů je určení ceny (obr. 1).
Trhy nerostných surovin mají charakter trhu zboží. V některých nerostných surovinách se utvářejí jako trhy lokální až regionální (např. většina stavebních surovin), v jiných jako světové trhy (většina kovů a energetických surovin aj.).
To zda určitá nerostná surovina bude obchodována na světových trzích, či zůstane předmětem regionálních trhů, je výsledkem souboru vlastností této komodity (např. její jednotkové ceny, nákladů na její dopravu, regionální dostupností jejich ložisek aj.)
Obr. 1: Vývoj ceny mědi v roce 2012
Zdroj: www.kurzy.cz
Významným faktorem surovinového trhu každé nerostné komodity jsou produkty, ve kterých se daná nerostná komodita obchoduje, přičemž každý produkt může být navíc obchodován v různých kvalitách. Tyto doprovodné charakteristiky je nutno v rozborech a analýzách uvádět. Typický příklad takového členění, které ve svých důsledcích vede v podstatě k vnitřní diferenciaci příslušného surovinového trhu, lze demonstrovat na příkladu mědi, která se obchoduje v produktech:
• ruda mědi (dnes zanedbatelný produkt);
• koncentrát mědi (omezeně na regionální-národní úrovni),
• ryzí měď (produkt hutí);
• elektrolytická měď (produkt rafinace), dnes členěna na katodovou měď, dráty-profily (wirebars), pyrometalurgickou měď.
U těžebních organizací vede vývoj ke snaze po vyšším stupni finalizace produktů (např. u kovů do úrovně ryzího kovu-typické u Cu). Široké spektrum produktů, ve kterých mohou být některé nerostné komodity obchodovány, je příčinou, proč na světových surovinových trzích se zpravidla ustálí určitý produkt (s určitými kvalitativními vlastnostmi) jako tzv. obchodovaný standart pro danou nerostnou komoditu.
Tak např. pro měď je takovým standardem katodová měď o čistotě 99,9%. Obdobně existují i standardy např. pro koksovatelné uhlí černé a i jiné nerostné suroviny. Uvedených vztahů se využívá i při výkaznictví a statistickém sledování různých parametrů u většiny nerostů. V čase se mohou charakteristiky produktů, ve kterých je určitá nerostná komodita obchodována, měnit. Příkladem může být opět již zmíněná měď, kde v důsledku snahy po finalizaci produktů těžebními organizacemi, jak jsme již uvedli, jsou v obchodě opouštěny produkty jako ruda či rudní koncentráty, které jsou nahrazovány katodovou mědí a podobně. Také cín byl dříve obchodován v koncentrátech, zatímco dnes je převážně předmětem obchodu rafinovaný cín.
STRUKTURA SUROVINOVÝCH TRHŮ
U surovinových trhů se podobně jako u jiných typů trhů rozlišují jednotlivé trhy podle počtu a charakteru účastníků, kteří se na nich pohybují. Tento pohled na strukturu surovinových trhů je mimořádně důležitý, jelikož do značné míry charakterizuje převládající poměry, které na trhu panují. Rozlišují se tedy:
• Konkurenční trh, je charakteristický velkým počtem producentů i nakupujících firem.
• Oligopolní trh, představuje malé množství velkých producentů, což vytváří nedokonalé soutěžní prostředí, v němž však kupující mají určitý omezený prostor pro ovlivnění ceny (je-li na takovém trhu málo velkých nakupujících firem, nazývá se takový trh oligopsonní).
• Monopolní trh je trh, na němž existuje pouze jeden producent. Neexistuje v něm soutěžní prostředí (zrcadlově obrácený monopolní trh, kde je pouze jeden nakupující, se nazývá monopsonní).
Máme-li proto analyzovat situaci na surovinových trzích, je zapotřebí, abychom podrobně zjistili a posoudili především:
• počet, prostorovou distribuci a podíly na trhu producentů a kupujících;
• míru komunikace a konkurence mezi nimi.
K poznání existující situace a případné predikce vývoje surovinových trhů je nezbytné v rámci jejich analýz rovněž posoudit způsob chování jeho účastníků. Jde především o zjištění, zda jejich chování je vstřícné, či naopak je jejich strategie agresivní, pro kterou je typická snaha po omezení konkurence, či snaha po spojení jednotlivých konkurentů a podobně. Důležitou součástí analýz struktury a chování surovinových trhů je nepochybně rovněž určení míry konkurence, která na nich existuje. Z rozsáhlého výčtu charakteristik trhu je ovšem největší zájem o predikce jejich budoucího vývoje. Ta je podstatná nejen pro tvorbu základních koncepcí surovinové politiky, ale ve firemní rovině i pro zpracování investičních analýz a podobně. Míra konkurence totiž do značné míry ovlivňuje způsob tvorby cen na daném trhu i poměry, které na něm existují.
Důležitýma ostře sledovaným parametrem ve struktuře surovinových trhů je produkce nerostných surovin. Ta je funkcí řady faktorů. Kromě technických a ekonomických také faktorů přírodních jak na příklad geologické stavby území i vlastních ložisek nerostů, vývoje zásob ložisek a podobně. Proto analýzy struktury surovinových trhů jsou složitou interdisciplinární aktivitou, která by měly být svěřována především specialistům - analytikům nerostných surovin. Jen u nich totiž může existovat záruka, že s ohledem na svou specializaci se mohou úspěšně vyrovnat s tak složitým úkolem.
ANALÝZY SUROVINOVÝCH TRHŮ
Surovinové trhy jsou fenoménem spojeným s nárůstem spotřeby nerostných surovin, tedy v podstatě s obdobím průmyslové revoluce a mladším. Od doby jejich vzniku došlo ve struktuře surovinových trhů k mnoha změnám:
• Surovinové trhy vznikaly nejdříve v nerostných komoditách, ve kterých většina zemí nebyla soběstačná (rudy, uhlí aj. - ropa a zemní plyn přišly do centra pozornosti později).
• Od doby vzniku surovinových trhů se zásadně změnila struktura zemí vyvážejících a dovážejících nerostné suroviny.
• V posledních létech se změnily také poměry a vztahy mezi zeměmi vyvážejícími nerostné suroviny a zeměmi spotřebitelskými.
• Vzrostla výrazně spotřeba nerostných surovin (zejména energetických).
Surovinové analýzy jsou především zaměřeny na změny surovinových trhů (změny struktury trhů, změny cenové aj.) a jejich očekávaný vývoj. Analýzy musí respektovat charakter příslušného trhu a respektovat mezinárodní podstatu těžebního průmyslu. Jde zejména o následující jevy:
• Statistiky na úrovních jednotlivých států (ať už těžební či spotřební) nemají dostatečnou vypovídací schopnost pro analýzy charakteru či struktury příslušného trhu. Jsou však zpravidla výchozími údaji.
• Při analýze je třeba se soustředit na ten produkt, v jakém se s danou nerostnou komoditou na trhu skutečně obchoduje.
• Kromě cenových vývojů, nabídky a poptávky je nutno v rámci analýz sledovat i vlastnické vztahy k firmám, Zejména na straně nabídky jsou často těžební a zpracovatelské firmy odděleny, ačkoliv nezřídka existují mezi nimi úzké vztahy.
• Z výrobních statistik nelze zpravidla jednoduše zjistit strukturu nabídky na příslušném trhu. Data jsou většinou omezena pouze na jeden stát a nic neříkají o skutečných účastnících trhu. Ještě složitější je zjištění vlastnických vztahů ve firmách a jejich seskupeních. Proto často jsou užitečnější roční zprávy těžebních společností.
Příklad jednoduché případové studie změn surovinového trhu s cínem
Trh s cínem je ilustrativní příklad možných změn struktury surovinových trhů. Cín patří k nerostným surovinám, u nichž se mezinárodní charakter obchodu doprovázený vznikem surovinového trhu prosadil mezi prvními.
Jako výchozí materiály pro analýzu změn surovinových trhů s cínem byly v tomto případě použity národní statistiky produkce koncentrátu a produkce rafinovaného cínu. Byly sestaveny grafy vývoje těchto parametrů v čase (obr. 3, 4) a provedeny jejich analýzy. Studiem dalších materiálů byly zjišťovány možné příčiny v grafech zobrazených vývojů. Hlavní kroky analýzy byly:
1. vyhledání, verifikace datových základen, zjištění dalších nečíselných informací,
2. konstrukce grafů,
3. analýza získaných dat,
4. formulace
závěrů (vývoj charakteru trhu podle zastoupení účastníků, kteří
se na něm pohybují, případně další jeho
charakteristiky –
dostupnost nerostné suroviny v dlouhodobých horizontech,
bezpečnost dodávek aj.).
Obr. 3: Struktura hlavních producentů koncentrátu cínu a jejich změn
Obr. 4: Struktura hlavních producentů rafinovaného cínu a její změny
Zdroj (též pro obr. 3): roky 1972,1982:
W.R. Gocht,H. Zantop, R.G. Eggert 1988 (pouze západní svět);
1986,1990:
USGS: Tin statistical compendium. 1997:
USGS: Mineral yearbook;1998. 2004:
BGS: World mineral statistics, World mineral production
2000-2004
Změny surovinového trhu s cínem - hlavní závěry
Nejdůležitější strukturní změny na trhu s cínem proběhly v létech 1986 až 1990, jak je patrné z obou grafů (obr. 3, 4). Charakteristickým rysem tohoto přelomového období je ústup z pozic Malaysie (jak v oblasti produkce koncentrátu, tak i ve výrobě rafinovaného cínu) a nástup nových vedoucích států. Především je to Čína a její rychlý růst (v oblasti produkce koncentrátu i ve výrobě rafinovaného cínu) a Indonésie s pomalejším růstem (rovněž v obou segmentech).
Tak došlo k přestavění struktury v oblasti produkce, když se na surovinovém trhu zformovalo uskupení nových 5 vedoucích států. Tato nově utvořená struktura má oligopolní charakter s pěti hlavními producenty (původně byla slabě monopolní), přičemž vykazuje náznaky návratu k slabě monopolnímu trhu.
CENY A JEJICH VÝVOJ
Vývoj cen nerostných surovin, především pak predikce jejich budoucího vývoje, patří k nejdůležitějším nástrojům analýzy surovinových trhů. Tento parametr je nedílnou součástí řady oblastí řízení aktivit surovinového průmyslu (investiční politiky firem, surovinové politiky státu a podobně). Hlavním zdrojem informací pro analýzy cenových vývojů jsou údaje z vývoje cen na komoditních burzách. Vývoj cen se zde sleduje v tzv. čárových grafech, přičemž vývoj ceny může být rostoucí (tzv. býčí trh – angl. bull), případně klesající (tzv. medvědí trh – angl. bear). Vyjadřuje to trend trhu, který je důležitý pro jeho technické analýzy a další závěry (zejména dlouhodobé predikce investičních záměrů a pod.
Obr. 5 Ukázka
čárového grafu cenového vývoje zlata v průběhu dne - 9. 10. 2006
s vyznačením úseku rostoucího (1) a klesajícího cenového vývoje
(2).
(podle materiálů NYMEX, New York Mercantile Exchange (NYMEX) upraveno 10.10.2006).
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ DOSTUPNOST NEROSTNÝCH SUROVIN
Ostře sledovaným parametrem zejména v rámci státních surovinových politik je dostupnost nerostných surovin na surovinových trzích, která má blízko k surovinové bezpečnosti státu. Zvlášť citlivě jsou uvedené vztahy vnímány v oblasti energetických nerostů. Postupně tak vznikl institut tzv. strategických surovin. Dostupnost nerostných surovin je určována kombinací vlivů, které se dají rozdělit do tří základních skupin:
faktory ovlivňující produkci nerostných surovin (produkční trendy těžebních organizací, otázky zásob
ložisek a jejich struktury a řada dalších);faktory ovlivňující nabídku nerostných surovin na trzích;
faktory ovlivňující poptávku po nerostných surovinách (stav a vývoj světové ekonomiky, ale i řada dalších).
Působení těchto faktorů se vzájemně složitě ovlivňuje, takže nelze jejich analýzou dojít často k jednoduchým a jednovrstevným vtahům mezi nimi a zpravidla ani k jednoznačným závěrům. Dobře jsou tyto vztahy vidět v segmentu produkčních trendů těžebních organizací, které nejsou pouze funkcí geologických a báňsko-technických parametrů, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale rovněž výsledkem vztahů nabídky a poptávky, vztahu ceny a nákladů a dalších parametrů ekonomiky nerostných surovin. Výši produkce nerostných surovin zejména ovlivňuje (Sivek, 2007):
• dostupnost zásob ložisek nerostů a jejich časoprostorový vývoj;
• kvalitativní
vlastnosti ložisek a zásob (např. kovnatost, doprovodné
minerály, velikost minerálních zrn -
úpravnictví);
• průmyslový
typ ložiska (jeho geometrie, hloubka uložení;velikost, mocnost a
variabilita vývoje ložiskových
těles);
• výskyt
minerálů vhodných pro výrobu vedlejších produktů (např. Cu+Mo,
Pb+Ag aj.), dostupnost kapitálu a
pracovní síly;
• dostupnost důlních a úpravárenských technologií;
• možnosti financování průzkumu a výstavby těžebních kapacit;
• infrastruktura v ložiskové oblasti;
• právní a ekonomické podmínky průzkumného a těžebního průmyslu v zemi;
• situace na surovinových trzích (ceny, nabídka, poptávka aj.).
LITERATURA
British Geological
Survey (BGS). World Mineral Statistics. World Mineral Production.[cit.206-11-22].
Dostupno z www:
<URL: >http://www.bgs.ac.uk/mineralsuk/commodity/world/home.html
Gocht W. R., Zantop H., Eggert R.G.: International mineral economics. Springer Verlag Berlin – Heidelberg, 1988.
KURZY.CZ: Zlato
(eCBOT) - graf vývoje ceny komodity - 1 rok - měna USD.
[cit.2012-10-30]. Dostupno z www:
<URL: >http://www.kurzy.cz/komodity/zlato-graf-vyvoje-ceny/
New York Mercantile Exchange (NYMEX), (10.10.2006).
[cit.2006-10-10]. Dostupno z www:
<URL: >
http://www.nymex.com/gol_fut_cso.aspx
Sivek, M.: Ekonomika nerostných surovin. Ostrava: VŠB – Technická univerzita, 2007. 206 s. + CD-ROM.
USGS Minerals
Yearbook: Commodity Statistics and Information. .
[cit.2006-10-21]. Dostupno z www:
<URL: >http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/
USGS Tin
Statistical Compendium.[cit.2012-10-25]. Dostupno z www:
<URL: >http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/tin/stat/
Základní přehled mohou dále poskytnout:
-
USGS, MineralInformation (http://minerals.usgs.gov/minerals/);
např. ročenky surovinových zdrojů jednotlivých států;
-
výroční zprávy těžebních organizací;
-
informační materiály společností zabývajících se těžbou a průzkumem ložisek
např. InfoMine - http://www.infomine.com/;
-
publikace, časopisy (např. IndustrialMinerals)
např. Mining Journal On line – http://www.mining-journal.com/home.aspx.